Categories
rozhovory

Lukáš Fišárek

"Pořídil jsem si kopii žákovské knížky a do jedné nechal psát jen dobrý známky a do druhý ty špatný", říká v rozhovoru Lukáš Fišárek.
“Pořídil jsem si kopii žákovské knížky a do jedné nechal psát jen dobrý známky a do druhý ty špatný”, říká v rozhovoru Lukáš Fišárek.

Táta víc než ročního kluka, prozatím hodně bojující se svou otcovskou rolí. Grafik, animátor a režisér, spolumajitel motion design studia Oficina.

Co spolu děláte nejradši?
Cokoli aktivního. Blbneme, schováváme se do peřin, běháme, šílíme.

Jaké bylo první sympatické slovo, které tvoje děti řekly?
Táta, samozřejmě, což bylo jeho první slovo. Nevím proč, ale máma neříká doteď, asi mu to nepřijde důležitý, když jsou pořád spolu.

V čem teď tvůj Vojta jede?
Aktuálně bagry. Ráno mě budí výkřiky “gogr, gogr”. Jeden totiž bagruje díru u nás za rohem. Pak taky Barbapapa (animovanej seriál), knížky o autech, knížky s hyperrealistickejma ilustracema zvířat, Krteček.

Na čem má tvoje dítě závislost?
Zatím hlavně na mámě. I když těžká technika ji začíná v oblíbenosti nebezpečně dohánět.

Co nerada vidí máma, když spolu děláte?
Moc se jí nelíbí, když lítáme a blbneme před spaním.

Jaký největší průšvih jsi jako dítě udělal?
Pořídil jsem si kopii žákovské knížky a do jedné nechal psát jen dobrý známky a do druhý ty špatný. Provalilo se to po 3 měsících. Průšvihů jsem měl ale hrozně moc, byl jsem trochu hyperaktivní dítě.

Jaký byl tvůj nejpříjemnější nebo nejintenzivnější zážitek či vzpomínka z dětství?
Hokej na plácku před Kontíkem (Hotel Intercontinental). Byli jsme tam skoro denně.

Jaká hračka byla v dětství tvoje nejoblíbenější?
Na žádnou dlouhodobou si nevzpomínám, obecně ale asi moje sestra.

Sbíral jsi něco? Co to bylo?
Boule, škrábance, modřiny, oděrky a podobně.

Kam spolu rádi chodíte?
Nejsem moc výjezdovej nebo venkovskej typ, takže zatím nejraději asi na Petřín nebo na náplavku. Kdyby si mohl vybrat Vojta, asi by řekl, že nejvíc je libovolný výkop, jen tam musí být ten bagr.

Co bys vzkázal nastávajícím fotříkům?
Asi nejsem na podobné vzkazy vhodný člověk; většinou nevím, co vzkázat sám sobě. Ale fakt je, že děti rostou strašně rychle a je hrozná škoda to propást.

Šel bys dobrovolně na mateřskou dovolenou?
Několikrát jsem to i navrhoval, ale zatím to z nejrůznějších důvodů neprošlo. Tolik trpělivosti na jeho rozmary měnící se každou minutu bych ovšem určitě neměl.

Komentáře

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *