Author: honzatrnka
Ideální tip pro mlsuchtivé. Mnoho lidí ani po chvíli neuvěří, že se nejedná o koktejl. A není divu, imitace cukrářského a barového umění v podání firmy Le Patissier je dokonalá. Ve skutečnosti jde o ručně vyrobený luxusní ručník ze 100% froté bavlny. Navrhla ho japonská společnost, která se svými produkty slaví úspěch po celém světě. K mání jsou poháry, koktejly, minidorty i maxidorty. Dobrá věc pro poškádlení.
Isaac Newton, Thomas Alva Edison nebo Albert Einstein se narodili jako dyslektici; dokázali toho využít a změnili svět. Pochopte své dítě a naučte ho s dyslexií žít. Když pořídíte dítěti tento program, neříkáte tím, že by v budoucnu mělo být diagnostikováno jako dyslektik či dysgrafik. Naopak: pomáháte mu, aby se rozvíjelo. Celý interaktivní projekt je rozdělen na dvě části. V první části provází modrá myš (které propůjčil hlas J. Lábus) děti interaktivními úkoly a ve druhé – slabikáři – je příběh dvou ježků, kteří jedou na výlet, aby se naučili písmenka. Letí s nimi i jejich starší kamarád pták, kterému říkají Písmenko . Písmenka jsou všude kolem, ve věcech, které ježci potkávají. Oba rádi fotí, takže si vše vyfotí a jejich fotky se pak stávají abecedou. Slabikář pracuje na úplně jiných principech než klasický slabikář. Využívá se zde princip tvarů, to znamená, že písmenko H nepředstavuje holuba, husu, ale třeba tvarem koleje, ve kterých písmenko “H” můžeme vidět několikrát. Záměrem je, aby se projekt dostal nejen mezi odbornou veřejnost, ale především do rodin mezi rodiče a prarodiče. Nic se neinstaluje; program spustíte z flash USB „tužky”.
Vaše dítě tak může hrát Slabikář a Testy na jakémkoliv počítači doma, u vás v práci nebo na prázdninách u kamaráda.
zdroj: www.dys.cz
Robert Haas
Především fotřík jedný malý hvězdy. A jako vedlejšák má nenasytnou chuť absorbovat nový informace a zážitky, cestovat, objevovat svět a život kolem sebe, a samozřejmě spoluvytvářet kreativní internetovou agenturu SYMBIO.
Kolik máš dětí, jak jsou starý a jak se jmenují?
Zatím máme první, holčičku. Patnáctiměsíční Stellu.
Co spolu děláte nejradši?
Největší hit je společný vyndávání šuplíků v kuchyni, chození za ruku i bez (co to jde) a společný kreslení. Máme taky rituál se čtením. Stellinka přinese knížku, udělá “e-e-e”, já musím na zem, vzít jí na klín a čteme. To se stává, i když sedím na záchodě. Je to pak složitější ...
Jaké bylo první sympatické slovo, které tvoje děti řekly?
Když nepočítám klasický “táta, táta” (tenkrát ještě bez významu mojí maličkosti, ale jako označení prakticky čehokoli), tak to bylo asi “ham”. Nikdy jsem si nemyslel, že budu tak rád pozorovat někoho, když s chutí jí.
V čem teď tvoje děti jedou? (Pokemoni, Harry Potter…).
Hlavně míče (bajo), bagry (bajo), ručičkový hodiny (gesto tikání) a auta (ato). No a pochopitelně iPhone a iPad s Krtečkem.
Na čem má tvoje dítě závislost?
Na Birellu. Snad teď nepřijde sociálka.
Co nerada vidí máma, když spolu děláte?
Hlavně nerada vidí, když nejsme spolu. Jinak je zatím všechno ok.
Jaký největší průšvih jsi jako dítě udělal?
Párkrát jsem si “vypůjčil” dobrodružný knížky v knihkupectví, plival jsem na lidi z balkónu, utrhnul jsem znáček Mercedesu, abych ho nosil na řetězu na krku, vysmrkal se do pijáku a poslal to během vyučování kámošovi v přední lavici – bohužel to chytla třídní učitelka a dostal jsem poznámku “Posílá o hodině nudli spolužákovi”. Nic strašnýho – nebo jsem to už radši zapomněl.
Jaký byl tvůj nejpříjemnější nebo nejintenzivnější zážitek či vzpomínka z dětství?
Kupodivu úplná blbost, ale pořád na ní vzpomínám: na prvním stupni na lyžáku jsem na horský samotě usínal u otevřenýho okna, za ním hvězdy, nádhernej vzduch. A pak samozřejmě když jsem se poprvé v životě v pátý třídě podíval k moři. Ani ne kvůli vodě, tu moc nemusím, ale byl jsem na měsíc pryč z domova, navíc v zahraničí. Obchodoval jsem tam se želvama, naučil se melodie na piáno, poprvé ochutnal tuzexovej rozpustnej džus Tang.
Jaká hračka byla v dětství tvoje nejoblíbenější?
Měl jsem rád angličáky nebo vláčky (tétéčka), ale nejvíc jsem si ulítnul na tátově koloběžce. Tu jsem tak strašně zjezdil, že se nakonec celá rozlomila, a to byla ze svařovanejch trubek.
Sbíral jsi něco? Co to bylo?
Obrázky od žvejkaček Bajo a PuPu, Čtyřlístky, Ábíčka, povinně ruskej Kalabok (kvůli všitejm modrejm plastovejm gramofonovejm deskám), známky, odznaky, šutry, mince, … Většina toho je někde ztracená nebo rozdaná. Škoda, z nostalgie bych se na to někdy rád mrknul.
Kam spolu rádi chodíte?
Procházíme se hlavně kolem Berounky, ale sranda je taky cvičení, kam spolu chodíme. Jsme tam s kámošem jediný chlapi mezi samejma mámama. Zajímavá zkušenost – ty mámy nás úplně zasklívaj, jako bysme tam nebyli. Instruktorka je ale zlatá – už na třetí hodině zvládla do věty “maminky si vezmou děti na klín” zakomponovat “maminky a tatínci” :-).
Co bys vzkázal nastávajícím fotříkům?
Ať se celý tý akce nazvaný “dětství jejich dítěte” chtějí zúčastnit a nezřeknou se toho. Někdy jde jen o to přehodit si výhybku v hlavě a říct si, že si to můžu užít. Může to bejt obrovská zábava (zajímavost: sice je to náročnější, ale mnohem intenzivnější a zábavnější to je, když pošlete mámu pryč – ona si aspoň taky trochu odpočine a vy jste fakt na sto procent spolu).
Šel bys dobrovolně na mateřskou dovolenou?
Před narozením Stelly jsem o tom chvíli uvažoval, ale když to teď vidím, tak bych to asi zvládl jen stěží. Nejen tu permanentní pozornost věnovanou dítěti, ale i hledání energie na udržení se mimo stereotyp. O to větší respekt ke všem (mámám i tátům), který to dokážou.
Pokud potřebujete na pár dní svěřit svého čtyřnohého přítele tchýni, která není z vašeho nápadu nadšena, pak vám tato praktická KPZ na venčení psa pomůže při vyjednávání. Tchýně v ní najde vše, co psí miláček po dobu jejich společné vycházky potřebuje. Nemusí už tak přemýšlet, co si vzít s sebou. Krabička je navíc tak malá, že se vejde třeba do kapsy u kabátu. Obsah KPZ: voděodolná schránka na průkaz, píšťalka na psa, hřeben (pro psa nebo tchýni), ubrousek, 2x sáček na exkrementy, plastikové rukavice a psí pamlsek.
Rodinný Maják
Pražský restaurant Maják je dobrý tip pro návštěvy rodin s dětmi, ale i oslavy všeho druhu. Pro děti je k dispozici velká herna se spoustou vychytávek. V letních měsících zábavu doplňuje i venkovní dětské hřiště, na které mají rodiče skvělý výhled od svých stolů na zahrádce i v altánu. Děti tak pobyt v restauraci opravdu baví a rodiče si návštěvu mohou užít v klidu.
Drž se, kdo můžeš!
Pokud si ještě nejste na sto procent jisti stabilitou chůze vašeho potomka, zkuste držátko na kočárek pro vaše nemotorné dítko. Ideální nejen na všechny typy kočárků, ale třeba i k nákupním vozíkům.
Děti dětem
Nápad na smories.com vznikl při dlouhé cestě autem z pouště Kalahari v Botswaně do Kapského Města v Jihoafrické republice. Osmiletá dcerka zakladatelů stránek dostala nápad na film, který vyprávěla své mladší ségře. Bavily se tím celé hodiny.
Děti jsou posedlé, když samy mohou číst druhým dětem. Proto vznikly stránky smories.co, na kterých najdete nepřetržitý tok nových příběhů a nápadů, které čtou děti nahlas na kameru. Vznikl tak na internetu prostor, kde děti publikují své. Zároveň tak umožňují malým autorům publikovat své práce široké veřejnosti.
Ondřej, 360měsíců, živí se filmařinou, praha
Kolik máš dětí, jak jsou starý a jak se jmenují?
1, 2, Fredo.
Co spolu děláte nejradši?
Momentálně je to skok na posteli.
Jaké bylo první sympatické slovo, které tvoje děti řekly?
To úplně první.
V čem teď tvoje děti jedou?
Bagry, traktory, válce, jeřáby a jiná těžká technika.
Na čem má tvoje dítě závislost?
Zatím jen na rodičích.
Co nerada vidí máma, když spolu děláte?
Neřeknu, nejsem bonzák.
Jaký největší průšvih jsi jako dítě udělal?
Až na pár výjimek to žel byly vždy jen ty největší.
Jaký byl tvůj nejpříjemnější nebo nejintenzivnější zážitek či vzpomínka z dětství?
Operace slepého střeva.
Jaká hračka byla v dětství tvoje nejoblíbenější?
Lego.
Sbíral jsi něco? Co to bylo?
Třeba kartičky košíkářů.
Kam spolu rádi chodíte?
Nejdřív na hřiště a potom na Hradby na pivo.
Co bys vzkázal nastávajícím fotříkům?
Léta ti nepřidaj’. A pozor na kocoviny.
Šel bys dobrovolně na mateřskou dovolenou?
Dobrovolně a rád.
Turistická fetiš
Něco pro ty, kdož nemohou fungovat bez outdoorových zážitků. Hrnek s karabinou je vyráběný z nerezové oceli a je praktický, ale je zároveň kvalitní a dobře vypadající. Oceníte i fakt, že se vám jen tak nepodaří ho zničit; díky karabině ho můžete připnout ke svému batohu a mít ho pořád po ruce. To oceníte například na horských túrách, ale i při jiných výletech.